Leštění

PROČ LEŠTIT

Pro dosažení kvalitního povrchu před stříkáním

• Metalické barvy jsou velmi tenké a na neleštěném povrchu okopírují nerovnosti podkladu. Dodatečné leštění jejich vrstvičku na všech nerovnostech akorát prodře.
• Lesklá barva na nevyleštěném povrchu nevytvoří dojem skutečné lesklé barvy a svádí k nanášení silné vrstvy, která ma zalít nerovnosti podkladu.

Pro změnu vzhledu matných barev

• Flanelem rozleštíme matnou barvu a dosáhneme vzhled udržovaného lakovaného povrchu (typicky vhodné pro vozidla)
• Velké stroje a velké vozidla jsou po čase používání matná a pokud jsou udržovaná, mají povrch, kterého dobře dosáhneme rozleštěním matné barvy všude, kam se dá v originále dosáhnout.

Pro kontrolu kvality povrchu

• Na lesklém povrchu v šikmém odrazu světla zjistíme i velmi drobné rýhy.
• Hadříkem nanesená metalická barva Agama se chová jako zrcátko a prozradí každou chybu v tmelení a leštění. Odstraní se lihem.

Pro obnovení poškozeného lesklého povrchu

• K leštění kabin a čelních skel se místo letění dá využít zalití lakem Sidolux s odsátím u dolní hrany na papírovém ubrousku
• Běžné plasty není radno leštit rotačními nástroji s vysokou teplotou při opracování.

Pro znázornění opotřebování povrchu

• Kolem madel jsou jinak matné stroje oblýskané. V modelu můžeme také rozleštit matnou barvu třeba flanelem.

Pro očištění od zoxidovaných vrstev

• Lepty před pájením, můžeme ořistit na kov například brusnou vlnou.
• Šetrnější k hranám leptů je zubní pasta a zubní kartáček.
• Velké rovné plochy nebo paty kolejnic před pájením vyleštíme čistící gumou na kolejnice, nebo tvrdou školní gumou.

Pro vyhlazení kontaktního povrchu mechanických součástek

• Na hřídelích menší třecí odpor
• Na jízdních plochách kol menší ulpívání nečistot
• Na sběračích menší jiskření

Pro vyhlazení povrchu v původním materiálu

• Modely dřevěných násad leštíme zpravidla nasucho, abychom nezaplnili póry dřeva.
• Kovové díly ze skutečné mosazi, oceli, hliníku, mají mít přibližně stokrát jemnější povrch, takže kromě litiny je potřeba asi všechny leštit i když jsou v originále hrubě frézované.
• Reflektory z plného materiálu. Zmenšené LED diody apod.

METODY a NÁSTROJE

• Lešticí ubrousky Tamiya a lešticí pasty Tamiya pro ruční leštění, barva pasty odpovídá barvě utěrky
• Busná a lešticí mřížka se prodává ve dvou baleních, hrubá trojice a jemná trojice. Nahrazuje dříve používané broušení za mokra. Jemnost 2000 leští za sucha do zrcadlového lesku.
• Za mokra spočívá ve změkčení podkladového papíru, kdy se různě vysoká zrna zatlačí různě hluboho do nosného papíru a vůči broušenému povrchu mají stejnou výšku a přítlak. Proto nedochází k poškrábání povrchu dominantními zrny.
• Starým brusným papírem je metoda řešící stejný problém jako broušení za mokra. Na používaném papíře jsou dominantní zrna obroušena, nebo vydrolena a papír dáva hladší povrch.

- Kotoučky z abrazivní hmoty jsou různé elestické hmoty obsahují různě hrubé abrazivní částice. Používají se zpravidla nasucho bez lešticích past. - Textilní kotoučky, jsou nosiči lešticí pasty, nebo flanelové leští svým textilním povrchem. - Kožené kotoučky, jsou z jelenice, nebo umělých usní. - Brusná vata na stopce je nástroj, který dokáže rychle sejmout zoxidovaný povrch z plochy. Nástroj se přizpůsobuje zvlnění povrchu. - Ocelová vlna jsou ostré ocelové drátky obvykle označované počtem nul. Vezme se chomáč a tím se krouží po povrchu a drátky strhávají všechny jim dostupné nerovnosti. Kvůli nepřijemnému zabodávání úlomků drátků do kůže je vhodné pracovat v rukavicích. - Zubní kartáček a zubní pasta jsou běžnou lešticí technikou. Místo zubní pasty se používá například mramorová moučka, nebo čisticí prášek ATA. - Čisticí guma na kolejnice - Tvrdá školaní guma - Lešticí pasty jsou mnoha značek: MOTIP na leštění zašlých laků pro automobily,

Leštěný povrch způsobuje stékání barvy při stříkání. Daleko důležitější je odmaštění barvené plochy. U kovových modelů i epoxydových odlitků doporučuji používat základní barvy (používám je i u plastových modelů). Světlý podkladový nátěr ukáže případné povrchové chyby ještě před definitivním nabarvením a zabezpečuje odolnost finálního nátěru.

Musím upřesnit, že po použití smirkového papíru dané zrnitosti (400 nebo vyšší) žádné viditelné vrypy na povrchu materiálu nevznikají. Proč v této souvislosti píšete o stopách po rýsovací jehle ?, což patří do úplně jiné kategorie nerovností povrchu. Potvrdil však, že nemá smysl povrch před stříkáním leštit, a o to mi vlastně šlo.

Měl jsem na mysli běžné mechanické "nerovnosti" povrchu, t.j. po rysovacích nástrojích (tvar plošných součástek rýsuji jehlou, což zanechává jisté stopy, ale též stopy po nástrojích na přidržování, při ohýbaní, resp. tvarovaní typu vyklepávání střech), u kovů drobné vrstvy koroze, zbytky pájecích past a vodiček, eventuálně lepidel a pod. U velmi členitých povrchů modelů je použití brusného papíru omezené a tak využívám jemné kovové kartáčky.