Barvy - volba odstínu

Cesty k tomu, jak si vybrat barvu pro nátěr modelu, existují různé, každá má své výhody, ale taky svoje úskalí. Některé problémy jsou ale společné:

• nestejný odstín barev z výroby: různé výrobní šarže označené jako určitý odstín se mohou na pohled viditelně lišit, takže i když výrobce nebo opravárenský závod použije barvu určitého čísla, může být výsledkem pokaždé jiný. Zrovna tak se mohou lišit i barvy různých výrobců, což se pochopitelně týká i barev, používaných pro modelářskou práci;

• odstín barvy se často mění vlivem stárnutí;

• rozdílné vnímání barev podle charakteru osvětlení - např. pokud máte model ve vitríně se zářivkou, může vizuálně působit jinak než originál v přírodním osvětlení, a to i když odstíny barev budou přesně stejné. Někteří modeláři i průmysloví výrobci používají na modely, které se obvykle prohlížejí při umělém světle, nátěr o trochu světlejší než je originál - typické je to třeba v mnoha případech u vagónové zelené, ale i jiných barev;

• použití odlišných odstínů než je normalizováno - třeba když potřebná barva není právě k dispozici nebo když je potřebné spotřebovat zásoby jiné barvy apod.

• označování barev kódovými čísly také prochází svým vývojem - v minulosti existovaly třeba odkazy na konkrétní produkty výrobců podle jejich označení, dnes se přechází od označení ČSN k označování RAL, které v mnoha případech není ekvivalentní, ale jen přibližně...

• barevné fotografie, reprodukce v tisku, skeny, internetové prezentace atd. jsou v naprosté většině případů zatíženy určitou systematickou chybou, danou fyzikálními principy rozkládání a skládání barev na jednotlivé složky. Jen poměrně malá část odstínů se reprodukuje poměrně věrně, bez vizuálně patrných rozdílů, u ostatních dochází k většímu či menšímu zkreslení; barevná fotografie také může být ovlivněna způsobem osvětlení (světlo má jinou barvu na ostrém poledním slunci, jinou pod mrakem, jinou ve stínu, jinou při západu slunce atd.), na barevné podaní má vliv celá řada faktorů a některé z nich se dají i ovládat v průběhu procesu (např. intenzita jednotlivých barevných složek v barevné fotografii i pro skenování), nezřídka ovšem zcela nezávisle na naší vůli (viz např. obsluha fotolabu). Chce-li někdo spolehlivě porovnávat rozdíly v barevném odstínu podle fotografií, je potřebné, aby oba porovnávané objekty byly vyfotografovány pokud možno na jednom snímku, nebo aspoň za přesně stejných podmínek (stejné osvětlení, stejná šarže filmu, stejné podmínky negativního i pozitivního vyvolání), což je v praxi těžko splnitelné, ale vše ostatní má jen hrubě orientační význam. Já sám používám fotografie hlavně k potvrzení typu "toto má být červené" a k tomu v mnoha případech postačí i fotografie černobílá, když je barevné schéma známé z jiného zdroje.

Pro modelářské aplikace se tedy můžeme řídit konkrétními čísly odstínů, pokud je známe, ale s tím, že se ne vždy dá potvrdit, že na předloze byl v dané době skutečně použit právě ten odstín barvy, který najdeme někde v technickém popisu (a jak je uvedeno výše, barevná fotografie může "lhát", a to někdy dost výrazně).

Ivo Mahel, upravil gp